2.5.2013

Lov spárkaté zvěře, dosled a pocty ulovené zvěři

Dnes jsme se sešli opět po delší době na schůzce venku, aby jsme se naučili formou hry lovit spárkatou zvěř, její dosled, předávání úlomků po odlovu zvěře a vše co k tomu patří. Na kolech jsme jeli k lesu a tam jsme s naší hrou mohli začít. Parůžky jsme měli udělané z kartonu, Honza, který tuto hru vymyslel dělal srnce a hra mohla začít. Vždy jsme si určili jednoho lovce, jeho doprovod a také loveckého psa a jeho vůdce.  

Lov probíhal jak na šoulačce, tak na čekané. Lovec vždy vystřelil na srnce a ten po ráně odběhl z místa nástřelu o kousek dál, kde zhasl. Lovec se svým doprovodem vždy nejdříve označili místo nástřelu zálomkem a potom zavolali psa s jeho vůdcem, který po stopě dohledával uloveného srnce. Po dohledání došlo k označení zvěře nesnímatelnou plombou a vypsání lístku o původu zvěře. Vyvrhování jsme přeskočili, pouze jsme si o něm něco řekli a pokračovali jsme s předáváním úlomků. Srnec dostal poslední hryz, také byl označen vstřelovým a vlastnickým úlomkem a poté předal průvodce lovecký úlomek namočený v barvě zvěře lovci na klobouku jak se podle mysliveckých zvyků patří s přáním Lovu zdar! Lovec poté předal průvodci jeden výhonek jako poděkování. Také jsme si řekli, že pokud dohledává postřelený kus lovecký pes, měl by i ten dostat jednu část úlomku. Dětem se hra líbila, byla poučná a proto jsme si ji několikrát zopakovali. Určitě si ji ještě někdy v budoucnu zahrajeme. Přece jen škola hrou je nejlepší.