26.4.2015

Vítání ptačího zpěvu a výprava za Ptákem roku PR Chomoutovské jezero

Dnes jsme se s Poštolkami zúčastnili další naší společné akce a to Vítání ptačího zpěvu a výprava za Ptákem roku na Chomoutovském jezeře. Sraz byl již v 7:30hod. u loděnice, ale protože tentokrát příliš nezafungovala moje časová orientace, na místo srazu jsme se dostavili s více než hodinovým zpožděním. Ovšem jak se nakonec ukázalo, naše zpoždění nebylo v ničem limitující a mimo to, že jsme neviděli v síti odchycenou sojku obecnou, jsme o nic zásadnějšího nepřišli.

Když jsme dorazili na místo srazu, přivítal nás náš průvodce dnešním dnem, ornitolog Jan Vidlař, který nás seznámil, co nás dnes čeká, jaké druhy ptáků můžeme na Chomoutovském jezeře vidět a také jsme měli možnost podívat se monokulárním pozorovacím dalekohledem na stativu, co se na vodě momentálně vyskytuje.

Než se děti u dalekohledu vystřídaly, byla pro ně připravena soutěž, ve které měly za úkol sbírat rozházené různobarevné papírky, které značily krmivo pro ptáky. Každá barva byla hodnocena jiným počtem bodů. V družstvech si předávali štafetu a vítězné družstvo mělo tu čest vymyslet jména sovám, které zahnízdí v budce, která se na místě vyvěsila. Vítězné družstvo nakonec vybralo jména Lojza a Líza, tato jména byla napsána na budku a navíc na ni jeden z našich členů nakreslil soví hlavu a pod ní nápis našeho kroužku KMM Poštolky.

Když byla budka připravena, pokračoval dnešní den kroužkováním ptáků. Do sítě si chytilo několik pěnic černohlavých, o kterých jsme se dozvěděli, že jsou to ptáčci, se kterými se setkáváme docela běžně, ovšem kdo je nezná, prakticky o nich neví. Samečka od samičky poznáme podle zbarvení hlavičky, kdy sameček má barvu černou a samička hnědou. Výjimka je ovšem u mladých samečků, kteří mají hlavičku jako samičky, tedy hnědou. Rovněž jsme se dozvěděli z jakého důvodu se ptáčci kroužkují a jak se kroužky nasazují. Každému ptáčkovi musí být nasazen kroužek podle velikosti jeho stojáčku, na což jsou tabulky a potom kleštěmi velmi opatrně stlačen, aby se mu neublížilo.

Na vodě mezi tím byla spousta ptačích druhů. Viděli jsme kachny divoké, labutě velké, o kterých jsme se dozvěděli, jak poznáme samce od samice, dále volavky popelavé a bílé, potápky roháči a nad rákosím létal pár typických dravců pro tuhle lokalitu motáků pochopů. Samozřejmostí pro Chomoutovské jezero je v tomto období jedno z největších hnízdišť racků chechtavých a černohlavých, kterých je tu několik tisíc. Ovšem na Ptáka roku, potápku černokrkou jsme štěstí neměli.

Cestou od loděnice jsme se zastavili na místě, kde byla zavěšena budka pro sovy. Je asi 10 metrů vysoko a jsme zvědaví, jestli zde nějaké sovy zahnízdí. Na tomto místě jsme viděli dalekohledem asi 100 metrů od břehu na velkém kameni, který vyčníval z vody dvě želvy, které se tam vyhřívaly. Těžko říct o jaký druh šlo, ale byly opravdu velké. Dále jsme ještě viděli budníčka menšího, bramborníčka hnědého a také se nám podařilo zahlédnout párek koroptví polních, které jsou v dnešní době už opravdovou vzácností.

Pokud bychom měli tuto akci zhodnotit, tak byla velmi povedená. Nejen, že nám přálo počasí, ale především jsme opět viděli hodně zajímavých věcí, se kterými se nesetkáváme každý den. Určitě se v budoucnu na nějakou další akci s ornitology opět vydáme.