8.12.2012

Dnes jsme se sešli, abychom mohli jít opět dát zvířátkům něco dobrého. Sraz jsme měli u knihovny ve 13:00hod. a protože nám konečně napadl sníh a byla pěkná zima sešli jsme se pěšky, protože na kolech by se jet nedalo. Děti si s sebou vzali batůžky s dobrotami jak pro sebe tak pro zvířátka a mohlo se jít.

Šli jsme kolem nádraží a dále topolovou álejí. Všude byl sníh a děti měly za úkol hledat stopy zvěře. Nejvíce jsme po cestě viděli stop od zajíců, které byly téměř všude. Ovšem podařilo se nám najít také stopy např. od lišky, která pěkně čárovala a také od kuny a stopy srnčí zvěře. Po cestě ke krmelci jsme viděli rovněž běžet jednoho zajíce a kousek od krmelce u slepého ramene moravy kroužily 4ks divokých kachen - březňaček.

Když jsme došli k prvnímu krmelci, dali jsme do něj připravené dobroty, které jsme si vzali s sebou a to kukuřici, jablka a mrkvičku. Sena bylo v krmelci dost a bylo vidět, že tento náš krmelec příliš mnoho srnčí zvěře nenavštěvuje. Udělali jsme si pár fotek a mohli jsme pokračovat k druhému krmelci, který máme ve smrčcích. Po cestě jsme viděli dva zálehy od srnčí zvěře. Když jsme došli na místo bylo na první pohled vidět, že tento krmelec srnčí zvěř navštěvuje. Všude bylo plno srnčích stop a kolem krmelce bylo také pět zálehů. Jetelina, které byly v krmelci dva pytle zmizela a pod krmelcem zůstaly jen stonky a také ječmen a kukuřice v korýtkách byly vymeteny. Nezbylo nám tedy nic jiného, než krmelec doplnit a dopřát tak zvěři další dobroty na dny příští. Je vidět, že když začne mrznout a je sníh, srnčí zvěř bere velmi intenzivně. Příští týden budeme muset opět vzít i seno a také vyzkoušíme sušenou letninu.

Když bylo vše hotovo museli jsme vyrazit na zpáteční cestu, protože čas kvapil. Po cestě zpět nám řekl Honzík H., že někde na cestě ke krmelcům ztratil rukavici a tak jsme měli úkol tuto rukavice najít. Cestou jsme viděli ještě 3ks srnčí zvěře a na poli, kudy jsme si zkrátili cestu jsme se snažili najít pekáč od zajíce. To se nám nakonec podařilo, protože jsme jednoho vyplašili a tak jsme došli až k jeho úkrytu, který jsme si také vyfotili. Nakonec se nám podařila najít i ztracená rukavice. Naše bystrá vedoucí Ivča ji nakonec objevila mezi stromky v topolové áleji a tak i Honzík nakonec došel domů kompletní.

Zpět jsme dorazili chvíli před čtvrtou hodinou a byli jsme všichni rádi, že budeme zase doma v teple. Ovšem tímto to pro nás nekončí. Pokud bude stále zima a sníh, budeme muset chodit ke krmelcům pravidelně, aby zvířátka nestrádala hlady.

Další schůzka bude ve čtvrtek ve škole a potom opět v sobotu přikrmování zvěře.